neděle 27. prosince 2015

2. kapitola - Detektivem proti své vůli

"Kdy došlo k tomu, že jsi začala případ vyšetřovat ty?" zeptala se jeho ctihodnost Berušky.
"Když do domku Ferdy Mravence přišel Ježidědek a chtěl nahlásit škodu na perníkové chaloupce. A jako obyčejně, Ferda nebyl doma!"
"Když Ferda nebyl doma, jak to, že jsi tam byla ty?" podivil se Bystrozraký.
"Dělám Ferdovi hospodyni a mám od jeho domku klíče, takže k němu můžu chodit, jak se mi to hodí."
"Dobrá. Proč jsi tedy začala zmíněný případ vyšetřovat?"
"Ježidědek přišel a ptal se jestli je Ferda doma a já mu odpověděla, že u Cvrčka opravuje rádio a zdali můžu něco vyřídit."
"A co na to Ježidědek?" s lehkým náznakem nudy položila otázku jeho ctihodnost.
"Že chce Ferdovi nahlásit poškození perníkové chaloupky. Já se ze zvědavosti zeptala k jaké škodě došlo a on mi řekl, že v západní stěně zeje díra. Jeden perníkový trám je zlomený a v noci se dají z komory střechou pozorovat hvězdy. Pak jsem se ještě zeptala o jak velkou škodu asi jde..."
"A co odpověděl?" skočil do beruščina vyprávění soudce.
"Stačilo vydržet malou chvilku, Vaše ctihodnosti," neodpustila si popíchnutí Beruška, "a slyšel byste, že odpověď zněla asi deset tisíc dukátů," a zabodla do soudce oči s lehce ironickým výrazem. Povzdech - panebože, komu jsi to talár dal - si raději odpustila.
Bystrozraký by teď raději držel facku, než snášel pohled, kterým si ho měřila Beruška. Dokázal si však zachovat vážnou tvář a pronesl úředním tónem další otázku: "Co bylo dál?"
"Ježidědek se na mě najednou utrh, proč jsem najednou tak zvědavá?  To mě přece nemusí zajímat. Vždyť nejsem Ferda. Jsem prý jen obyčejná hospodyně, tak ať to nezapomenu vyřídit. A měl se k odchodu."
"Předpokládám, že neodešel, protože to bys zde nestála, že?" blýskl se svým úsudkem Bystrozraký.
"Vaše ctihodnosti, musím přiznat, že Vás jen tak někdo nedoběhne. Skvěla dedukce, "lehce si píchla Beruška. "Jak správně předpokládáte," pokračovala, "zastavila jsem jej otázkou. Počkej Ježidědku. Proč myslíš, že jsem tady? Jak sám vidíš, Ferdu není snadné dostihnout, a tak mu s vyšetřováním různých případů občas pomůžu. Určitě jsi slyšel o té slavné kauze Barbiegate. Nejsem sice, v souvislosti s ní, nikde uváděna, ale mám na jejím vyřešení velký podíl. Proto můžeš bez obav mluvit i se mnou. Všechno Ferdovi vyřídím a s ním i vyšetřím."
Bystrozraký při vyslovení známé kauzy údivem lehce pokynul hlavou, neboť tu kauzu soudil a výsledky vyšetřování, které Ferda tehdy před soudem předestřel, byly obdivuhodné. Se zvýšeným zájmem o to děvče před sebou položil další otázku: "Co ti na to řekl, Beruško?"
"Na to nic, a proto jsem se zeptala na koho má podezření?"
"A měl, že ano?" opět vpadl do Beruščiny výpovědi Bystrozraký.
"Máte pravdu, ctihodnosti. Vím, že před Vaším zrakem neuteče žádná nepravost, a tak nemusím uvádět jména, která zazněla z Ježidědkových úst," opět Berušku zasvrběl její pichlavý jazyk.
"Protokol je protokol," vylhal se z hrozícího faux pas Bystrozraký, "jména musíš říci ty!"
"Jsou to Jeníček a Mařenka, ctihodnosti."
"Proč zrovna oni?"
"Protože je prý viděl na cestě nedaleko perníkové chaloupky, když šel domů z královského města. Dušoval se, že než odešel z domova, tak chaloupka byla celá. Když se vrátil domů, viděl, že je poničená."
"Měl to Ježidědek nějak zdokumentované?" vystřelil Bystrozraký další dotaz.
"Řekl mi, že to má bába všechno v kouli."
"V kouli?"
Beruška postřehla malý nechápavý pohyb hlavou a podala jeho ctihodnosti vysvětlení: "Ano. V křišťálové kouli."
"Jaké jiné, že?" přitakal Bystrozraký, který by si dal nejraději facku za to, že mu hned nedošlo, o jakou kouli se jedná.
"A tak jsem Ježidědka poslala domů s tím, že je přijdu zpravit o tom, co jsem vyšetřila."
"Byl bych velice rád, kdyby ses o výsledky vyšetřování podělila i s námi," a vyslal k Berušce úsměv, o kterém byl přesvědčený, že je z kategorie neodolatelných. Tohle prostořeké děvče se mu zamlouvala čím dál tím víc.
Beruška měla nepříjemný pocit, že se na ní Bystrozraký dívá jinak, než předepisuje soudní řád. Po zádech ji přeběhl mráz, a tak se raději soustředila na svou výpověď: "Šla jsem za Jeníčkem a Mařenkou."

Žádné komentáře:

Okomentovat